2.2. GENDEROVÉ VYJADŘOVÁNÍ (Genderová exprese)

2.2.1. ÚVOD

Když člověk vstoupí do místnosti, jednou z prvních věcí, které si na něm všimneme, je jeho vzhled. A podle vzhledu často určujeme jeho gender. Často nás to napadne tak rychle, že si to možná ani nepřipouštíme. Díky společenským vlivům jsme pochopili, že určité formy sebevyjádření souvisejí s určitým genderem (např. že ženy nosí šaty). Svět genderového vyjadřování je však rozmanitý a vnímání údajně tradičních genderových rolí a jejich vyjádření se v průběhu času stále mění.

2.2.2. ZPRACOVÁNÍ TÉMATIKY

2.2.2.1. Gender

Gender je společensky vytvořený soubor očekávání, chování a činností, které jsou spojovány s muži a ženami jen na základě toho, že jsou muži nebo ženy. Sociální očekávání od konkrétních genderových rolí jsou ovlivněna různými socioekonomickými, politickými a kulturními souvislostmi a dalšími vlivy včetně etnicity, společenské třídy, sexuální orientace a věku. Role, které ženy a muži hrají v lidské společnosti, jsou naučené, různorodé a neustále se měnící. (Council of Europe, n.d.).

Od okamžiku narození jsme socializováni. Naše rodina, škola, pracoviště, média, nové informační technologie a populární kultura – to vše má významný vliv na to, jak se vyvíjíme, rosteme a jak se učíme chovat v souladu se společností, ve které žijeme. Socializace je klíčovým procesem pro to, abychom jako jednotlivci mohli být užitečnou součástí společnosti. Ale ne všechna sdělení, kterým jsme v rámci socializace vystaveni, však lze považovat za přínosná pro nás samotné nebo pro společnost. Pokud dětem omezujeme výběr možných zájmů, protože jim říkáme, že některé jsou jen pro holky a jiné jen pro kluky, nemusejí být schopny plně rozvinout svůj talent. Často nerealistická a protichůdná očekávání mohou vést k vnitřním konfliktům a psychickým problémům. Nesplnění těchto očekávání také může vést k určité formě trestu ze strany ostatních. (Council of Europe, n.d.)

2.2.2.2. Genderové vyjádření

Genderové vyjadřování (genderová exprese) může být projevem genderové identity dané osoby včetně používání jména, zájmen, oblečení, účesu, chování, hlasu nebo tělesných znaků.

Je důležité zdůraznit, že způsob, jakým někdo vyjadřuje svůj gender, nemusí vždy předznamenávat gender, se kterým se identifikuje. Mnoho lidí se snaží skrývat nebo potlačovat své genderové vyjadřování ze strachu z negativních reakcí nebo diskriminace, což může mít v obou případech závažné škodlivé důsledky pro jejich duševní zdraví. Ve skutečnosti mnoho problémů s duševním zdravím transgender lidí vzniká v důsledku obav nebo negativních reakcí na jejich genderové vyjádření. (O’Neill, 2021).

Vzhledem k tomu, že společnost má ustálené představy o tom, jak by měl muž nebo žena vypadat, může tento tlak vytvářet překážky pro mladé lidi (i dospělé) na cestě k pochopení vlastní identity a nalezení pohodlného místa ve společnosti.

2.2.2.3. Různé genderové vyjadřování

• Androgynní: Někdo, jehož genderové vyjadřování je genderově neutrální. Androgynní lidé vyjadřují feminní i maskulinní charakteristiky.
• Cross-dressing: Výraz popisující jev, kdy nějaký člověk nosí oblečení, které je obvykle či normativně asociováno s jiným genderem. To ale rozhodně nemusí znamenat, že je daná osoba transgender.
• Butch: Výraz primárně užívaný lesbami pro výrazně maskulinně prezentující se lesby. Přeneseně se tento výraz používá i pro lidi jiných sexualit či genderů. Pojem butch se prosadil v amerických undergroundových lesbických barech ve 40. a 50. letech 20. století, kde byl součástí dynamiky “femme” žen, která odrážela a zároveň převracela tradiční binární genderové normy společnosti. Být butch není definováno pouze oblečením a vzhledem. Může zahrnovat také přijímání mužských rolí a vykonávání povolání, která byla tradičně spojována s muži.

To je jen několik příkladů různých možností genderového vyjadřování. Pokud něčí genderové vyjadřování (genderová exprese) neodpovídá zapsanému pohlaví, může i nemusí jít o transgender osobu. To, jestli je někdo trans*, záleží vždy jen na sebeurčení dané osoby. Z toho, jaké oblečení někdo nosí, nemůžeme usuzovat, jestli je trans nebo cisgender.

Různá označení genderové identity nebo vyjadřování mohou pro lidi znamenat různé věci. To znamená, že pokud vám osoba sdělí svou genderovou identitu, můžete ji požádat, aby vysvětlila, co to pro ni znamená. V takovém případě pro vás jako vyučující nebo rodiče bude snazší být oporou.

2.2.2.4. Genderové vyjadřování v čase a v prostoru

Genderové vyjadřování se v průběhu času mění, protože souvisí s tím, jak společnost chápe maskulinitu a femininitu. Stejně jako se v čase a prostoru mění společnost, mění se i vnímání žen/femininity, mužů/maskulinity a genderu obecně.

Jako dobrý příklad můžeme uvést historii růžové a modré barvy, které jsou také často spojovány s genderem – dívky nosí růžové oblečení a chlapci modré. Nebylo tomu tak ale vždy. Na počátku 20. století začaly některé obchody navrhovat „genderově vhodné” barvy. Původně byla růžová barva určená pro chlapce a modrá pro dívky, jelikož růžová, která je údernější, výraznější a silnější, je vhodnější pro chlapce, zatímco modrá, která je jemnější a něžnější, se hodí pro dívky.” Až ve čtyřicátých letech 20. století se děti začaly oblékat do oblečení podle genderu – chlapci a dívky byli oblečeni jako miniaturní muži a ženy. Růžová se stala barvou dívek, modrá barvou chlapců (Grannan, 2016).

Nejen v čase, ale i v prostoru a různých kulturách se proměňuje, jak lidé chápou, co jsou mužské a ženské vlastnosti. V mnoha kulturách je například sukně pouze ženským oděvem, ale existují kultury, kde sukni nosí i muži, například Skotové nosí sukni (kilt) pro sváteční příležitosti, případně policisté na Fidži nosí sukni (sulu).

To, jak společnost vnímá gender (genderové role, genderové vyjadřování atd.), se v čase a prostoru mění. Přesto mají lidé stále potřebu penalizovat to, co se označuje jako „nenormální” genderové vyjadřování a určovat tak, co je nebo není vhodné. Společnost by měla přijmout to, že genderové vyjadřování se měnilo, mění a bude se měnit. Není na tom nic špatného.

2.2.3. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

Vyučující mají možnost vytvořit dětem bezpečné a inkluzivní prostředí pomocí malých a jednoduchých aktivit.

• Vytvořte inkluzivní učební plán, do kterého budou zahrnuta témata týkající se genderové rozmanitosti. Doporučujeme, aby genderová témata nebyla zpracovávána odděleně od hlavních témat, ale byla přirozeně začleněna do učebních osnov.
• S dětmi je třeba více hovořit o tom, že gender ani genderová vyjadřování nemá normu. Sebevyjádření je součástí naší identity, neexistuje žádný správný, ani špatný způsob, a může se v průběhu času měnit.
• Dejte dětem najevo, že jste bezpečná osoba pro LGBTQ+ témata například tím, že budete nosit nějaký LGBTQ+ symbol nebo jej umístíte do učebny nebo kabinetu. Studující potřebují vědět, kdo je ve škole bezpečným dospělým, na kterého se mohou v případě potřeby obrátit. Je to důležité proto, aby v případě, že mají předchozí negativní zkušenost s odborníkem/odbornicí nebo pokud nemají podporující rodinu apod., našly ve škole bezpečnou dospělou osobu, na kterou se mohou obrátit, a nezůstaly se svými otázkami a obavami samy.
• Navrhněte vedení školy, aby vedle místností určených pro chlapce a pro dívky existovaly také tzv. unisex nebo genderově neutrální místnosti (toalety, šatny apod.).

Na každé škole jsou studující, kteří jsou transgender, nebinární a mají různé genderové vyjadřování. Pokud jsou ve škole uniformy nebo nějaká pravidla pro oblékání (účesy, šperky, líčení), měly by to školy zohledňovat, chtějí-li být inkluzivní i pro trans* a nebinární studující.

2.2.4. REFERENCE

Rada Evropy / Council of Europe. (n.d.). Gender. Manual for Human Rights Education with Young People. Retrieved 26 September 2022, from https://www.coe.int/en/web/compass/gender

Grannan, C. (2016, August 30). Has Pink Always Been a “Girly” Color? | Britannica. Encyclopedia Britannica. https://www.britannica.com/story/has-pink-always-been-a-girly-color

O’Neill, R. (2021, October 25). Gender Identity vs. Gender Expression: What’s the Difference? Talkspace. https://www.talkspace.com/blog/gender-identity-vs-gender-expression/2.2.2