2.5. SOCIÁLNÍ KATEGORIZACE (ŠKATULKOVÁNÍ)

2.5.1. ÚVOD

Sociální kategorizace (škatulkování) je proces, při kterém lidé zařazují sebe i ostatní do odlišných skupin. Škatulkování zjednodušuje poznávání společnosti a okolního světa tím, že hledá vztahy a podobnosti a vytváří jejich strukturu. Hlavní adaptivní funkcí sociální kategorizace je, že omezuje jinak chaotické induktivní závěry a umožňuje snazší orientaci ve světě. Lidé přisuzují skupinové rysy jednotlivcům (stereotypizace) a (méně silně) zobecňují individuální rysy na skupinu. Síla těchto dvou druhů induktivních závěrů závisí na předpokládané stejnosti uvnitř skupiny (homogenitě). V míře, v jaké se sociální kategorie opírají o zjištěné vzorce podobnosti rysů, je jejich soudržnost záležitostí rodinné podobnosti. 

Kategorie rodinné podobnosti zahrnují členy s různou typičností, mají nejasné hranice (a tudíž mají tendenci se překrývat) a znaky, které obsahují, a mají tendenci být vzájemně korelovány. Některé sociální kategorie jsou však  „řídké“, protože jejich koherence spočívá pouze na libovolných nebo sociálně konstruovaných nálepkách. Oba typy kategorií (rodinná podobnost a sociální konstrukce) dávají vzniknout dvěma běžným a sociálně problematickým předsudkům: (a) upřednostňování vnitřní skupiny a (b) vnímání homogenity vnější skupiny (Krueger, 2001).

2.5.2. ROZVOJ TÉMATU

Většina genderových rozdílů není dána biologicky nebo geneticky, ale spíše sociálně. Genderové rozdíly samy o sobě nepředstavují problém, ale stávají se problematickými, pokud zahrnují genderovou polarizaci a genderové stereotypy. Ambicióznějšími a smysluplnějšími cíli by bylo, aby všechny děti nehledě na jejich gender po nástupu do školy zažívaly kvalitní učení a výuku. Důležité je, aby rovnost ve školství byla spojena s pozitivními změnami směrem k rovnosti v širší společnosti (Kütt & Papp, 2022).

Vyučující jsou obecně přesvědčeni, že ve škole zacházejí se všemi dětmi spravedlivě a stejně. Studie však ukazují, že tomu tak vždy není a vyučující se k dětem a dospívajícím chovají odlišně v závislosti na jejich genderu. 

K genderové socializaci přispívají svými odlišnými očekáváními a interakcemi s dívkami a chlapci, metodami výuky, výběrem vzdělávacích materiálů, které pomáhají posilovat nebo bořit genderové stereotypy apod.  „Nejčastějším cílem politiky genderové rovnosti v základním vzdělávání je zpochybnit tradiční genderové role a stereotypy“ (Kütt & Papp, 2022).

2.5.2.1. Genderové stereotypy

Genderový stereotyp je zobecněný názor nebo předsudek o vlastnostech nebo charakteristikách, které mají nebo by měly mít ženy a muži, a dále o rolích, které by ženy a muži měli. Genderové stereotypy zahrnují také přesvědčení o tom, co muži a ženy obvykle dělají (tedy popisné složky). Obsahují však také silné preskriptivní složky, tedy přesvědčení o tom, co by muži a ženy měli dělat. Mezi ženské stereotypní role patří být emocionální, pečující a potřebovat ochranu. Mezi mužské stereotypní role patří být racionální, orientovaný na kariéru a silný. Tyto předpoklady mohou být negativní (např. ženy jsou iracionální, muži jsou necitliví) nebo zdánlivě vlídné (např. ženy jsou pečující, muži jsou vůdci) (Kütt & Papp, 2022).

Genderové stereotypy také přehlížejí lidi, kteří nespadají do kategorie muž nebo žena.

Stereotypy jsou přirozené, protože lidem pomáhají rychle se orientovat v informacích, které získáváme z okolí. Na úrovni jednotlivce se o kategorizaci hovoří jako o kognitivním procesu (většinou založeném na stereotypizaci). Může ale vést k nežádoucí diskriminaci, tj. nerovnému zacházení s určitou osobou, na základě přisuzování vlastností podle předsudků nebo stereotypů k určité skupině lidí. Diskriminace může být přímá i nepřímá a její odhalování je často řešeno soudně. Pokud někdo vnímá, že je diskriminován, může se právně chránit, protože diskriminace je právně zakázána.

Nepřímo diskriminační mohou být společenské jevy, které znevýhodňují určité osoby na základě příslušnosti k určitě skupině.

– 2.5.3. DISKRIMINAČNÍ SITUACE K TÉMATU –

Problémy nastávají, pokud lidé za stěnou stereotypů nevidí konkrétního člověka. Existují lidé, kteří nesplňují společensky utvářené generové role. Tito lidé jsou kvůli své odlišnosti častěji diskriminováni.

2.5.4. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

• Teorie sociální identity – kategorizace, identifikace, srovnávání – VIDEO
• Sociální kategorizace – VIDEO 
• Genderové stereotypy – VIDEO
• Genderové stereotypy (holčičí vs klučičí hračky: Experiment – BBC Stories) – VIDEO
• Genderově citlivé vzdělávání: Studijní materiály pro vyučující, které zvýší jejich citlivost vůči genderové tématice. Přispívá to k inkluzivnějšímu prostředí ve třídách, kde mohou všechny děti, bez ohledu na jejich gender, rozvíjet své kompetence v bezpečné a přátelské atmosféře bez tlaku omezujících genderových stereotypů.
• Průvodce pro vyučující zabývající se genderovými stereotypy ve třídě
• Vzdělávání o genderových stereotypech: Materiály pro vyučující

2.5.5. REFERENCE

Krueger, J. (2001). Social Categorization, Psychology of. In N. J. Smelser & P. B. Baltes (Eds.), International Encyclopedia of the Social & Behavioral Sciences (pp. 14219–14223). Pergamon. https://doi.org/10.1016/B0-08-043076-7/01751-4

Kütt, R., & Papp, Ü.-M. (2022). Gender-Sensitive Education for Primary School Teachers. Self-Study Courxe in 16 Modules. Fair Play at Schools.