5.1. JAK KOMUNIKOVAT: RODIČ – DÍTĚ/DOSPÍVAJÍCÍ

5.1.1. ÚVOD

Rovnost pohlaví lze vyučovat a také jí dosáhnout, pokud existuje porozumění genderovým a sexuálním identitám. Abychom mohli mluvit o rovnosti, je třeba vědět, které skupiny v populaci nemají stejná privilegia či příležitosti jako jejich vrstevnice a vrstevníci. K tomu může pomoci pochopení procesu porozumění nebo objevování vlastního pohlaví a genderu, které pak napomáhá porozumění různorodosti genderových a sexuálních identit.

5.1.2. ROZVOJ TÉMATU

5.1.2.1. Utváření bezpečného prostoru

Dosáhnout prostoru, který je 100% bezpečný, se může zdát velmi náročné. Přesto můžeme vytvořit bezpečný prostor, kde se každý může cítit, že se může vyjádřit a sdílet své myšlenky, přání a potřeby beze strachu z odsouzení.

V procesu vytváření bezpečného prostoru:

• Snažte se uvědomit si privilegia a mocenské struktury.
• Berte v úvahu prostředí, ve kterém se děti nacházejí.
• Vytvářejte pro ně příležitosti k účasti na výměně znalostí. Využívejte hry/knihy/aktivity, které jim poskytnou nástroje k jednání.
• Buďte empatičtí a aktivně naslouchejte tomu, co mají na srdci.
• Dejte každému potřebný prostor a čas. Některým dětem trvá déle, než se cítí dostatečně pohodlně, aby se mohly aktivně zapojit do diskuze.
• Uznávejte a oceňujte přínos každého ve skupině.

Vytvoření bezpečného prostoru přímo souvisí s řešením konfliktů. Když dojde ke konfliktu, pamatujte, že konflikty jsou vyvolány emocemi. Pokud někdo pociťuje silné emoce, poskytněte mu prostor, aby se s těmito emocemi vypořádal, a možná mu během tohoto procesu nabídněte svou podporu. Pokuste se situaci deeskalovat nalezením společné vize a řešení problému. Buďte připraveni převzít roli prostředníka. Jako rodič se při řešení konfliktu snažte mít na paměti, že konflikt může být jak vnitřní (vnitřní konflikt jedince), tak interpersonální (mezi 2 a více lidmi/stranami). 

Je důležité nejprve uznat emoce dotyčných dětí a dát jim najevo, že se snažíte pochopit jejich pohled na věc. Poté se můžete pokusit pomoci dětem zmapovat jejich potřeby a přesunout jejich pozornost z emocionální na racionální/logickou stránku. 

Povzbuzujte je, aby otevřeně vyjádřily, co cítí a co potřebují. Jděte příkladem a vyjadřujte své vlastní pocity a potřeby.

5.1.2.2. Výuka inkluzivní ke queer-feministickým přístupům

Vyučovat queer feministicky inkluzivně neznamená vyučovat dějiny odtržené od současnosti, ale spíše analyzovat rasové, třídní a ekonomické aspekty mocenských struktur. Umožňuje studentům a studentkám učit se o moci (jejím využívání a zneužívání) tím, že berou v úvahu své žité zkušenosti a přemýšlejí o svých emocích, pocitech a tělech jako o „prostorech a archivech produkce vědění“ (Mehta, 2019).

Znamená to učit o důsledcích minulosti sledováním dopadu kolonialismu a celé naší historie jako společnosti. Při analýze současnosti – mocenských struktur, nedostatku rovnosti žen a mužů – se studující mohou zamýšlet nad tím, jak se naše společnost dostala do tohoto bodu a proč je rovnost žen a mužů v takovém stavu, v jakém je. Pochopením těchto souvislostí mohou najít způsoby, jak formovat své chování inkluzivním způsobem.

Klíčovým faktorem tohoto přístupu k výuce je atmosféra důvěry. Snažte se vyhnout posilování tradičních genderových rolí, hanobení sexuality dívek nebo odsuzování jakýchkoliv nenormativních praktik, abyste u dětí podpořili zvědavost a přiměli je klást si otázky o genderových a mocenských nerovnostech.

5.1.2.3. Intersekcionalita

Intersekcionalita je rámec, který pomáhá reflektovat význam analyzování vztahů mezi různými nerovnostmi a různými typy diskriminace. Přispívá k vytvoření širšího a úplnějšího obrazu reality, v níž žijeme, tím, že poukazuje na souvislosti mezi těmito nerovnostmi. Bez ohledu na věk dětí je analýza jevu/situace/problému z různých úhlů pohledu učí vytvářet souvislosti mezi různými faktory, čímž se rozvíjí jejich analytické myšlení. 

Intersekcionalita se snaží ukázat mocenské vztahy, které ovlivňují všechny sféry života ve společnosti, jako je ekonomika, zdraví, přístup ke vzdělání a politika. Pokud například učíte o rovnosti žen a mužů, můžete se pokusit do diskuze zahrnout témata, jako je přístup ke zdraví, vzdělání, náboženství, zeměpisná poloha, mocenské vztahy. Pokuste se ukázat různé oblasti, o kterých lze uvažovat, a také různé lidi a/nebo instituce, které mohou být jejich součástí nebo jimi být ovlivněny (lidé, kteří jsou součástí komunity LGBTQ+, školy, orgány činné v trestním řízení, nevládní organizace (NGO) nebo organizace, které usilují o rovnost žen a mužů atd.). Tím dáváte dětem najevo, že existuje více faktorů, které k situaci přispívají a které by bylo možné zohlednit. Naučíte je tak nahlížet na situaci z různých perspektiv a vidět souvislosti mezi nerovnostmi a různými typy diskriminace (například žena, která se přistěhovala do jiné země, může čelit diskriminaci na základě pohlaví, diskriminaci na základě menšin a jazykové diskriminaci zároveň).

5.1.2.4. Prostředí, kde je dovoleno chybovat

Děti a dospívající se často bojí dělat chyby a být za ně souzeni. Vytvoření prostředí, kde je dovoleno chybovat je dobrým přístupem, který podporuje kladení otázek a učení. Neexistují žádné správné nebo špatné odpovědi a každý je vítán, aby přispěl do diskuze. Chcete-li takové prostředí vytvořit, povzbuzujte děti k tomu, aby se ptaly, diskutovaly a vyměňovaly si názory. Tímto způsobem budou cítit podporu, aby se dělily o další a další poznatky. Přenesete tak pozornost spíše na samotné znalosti než na osobu, která je sdílí. 

Věci, které vám mohou pomoci takové prostředí vytvořit, jsou následující:

• Povzbuzujte děti, aby nepřerušovaly, když mluví někdo druhý (patří sem i slovní reakce souhlasu/nesouhlasu).
• Podporujte používání řeči těla, pokud se někomu líbí nějaký nápad. Například potřesení dlaněmi znamená souhlas/podporu nápadu.
• Když někdo udělá chybu, povzbuďte ho, aby se omluvil a poučil se z ní.
• Používání trestů jako řešení nemá na proces učení dětí pozitivní vliv. Co můžete udělat místo toho, je zaměřit se spíše na budoucí činy než na okamžik, kdy byla chyba udělána.
• Připomínejte dětem, že všichni jsme lidé a že se nevyhnutelně dopouštíme chyb, a díky nim se učíme. Je důležité, abychom se z chyb poučili, místo abychom se v nich zasekli.

5.1.2.5. Empowerment neboli emancipace

Co je to emancipace (empowerment)? Pojem empowerment má kořeny ve hnutí za občanská práva ve Spojených státech, v Pedagogice utlačovaných od Paula Freireho a v řadě hnutí zaměřených na dosažení rovnosti (SCI Itálie, 2022).

Emancipace prostřednictvím výuky znamená, že studující mají pocit, že mohou být kýmkoliv chtějí (bez jakýchkoliv pocitů viny, studu nebo pochybností) a mohou se plně realizovat ve skupině a odcházet z ní s větší sebedůvěrou do okolního světa.

Pokud chcete emancipovat své studenty a studentky, je dobré podporovat dovednosti pro svépomoc, sebeobhajobu (schopnost efektivně vyjádřit své potřeby, práva a názory) a sebevzdělávání (podpora aktivního přístupu k vyhledávání informací).

Zde jsou některé metody, které můžete použít na podporu emancipace: 

• Divadlo utlačovaných.
• Podpora dobrovolnických aktivit.
• Vyprávění příběhů/živá knihovna. 
• Aktivity zaměřené na reflexi (individuálně/ve skupinách). 
• Zapojení žactva do rozhodovacího procesu a struktur, které se jich týkají (můžete například vytvořit skupinová pravidla či dohody). 
• Vytvoření otevřeného prostoru, kde mohou sdílet své vlastní dovednosti/znalosti v různých předmětech tím, že na krátkou dobu převezmou roli učitele. 
• Zařaďte do výuky různé typy vyjádření, jako jsou výtvarné, hudební, kreativní výstupy.

Zde je naopak několik věcí, kterých byste se mohli vyvarovat, pokud chcete podpořit emancipaci:

• Přebírání kontroly nad situací od ostatních lidí. 
• Rozhodování na základě předpokladů místo toho, abyste se ptali na potřeby a přání svých studentek a studentů. 
• Zanedbávat péči o sebe sama.
• Vnucovat skupině své názory nebo jednání. 
• Stavět jedince do středu pozornosti, když si to nepřeje, tím, že je požádáte, aby promluvili/přispěli, když se zdá, že nechtějí.
• Myslet si, že určitá metoda funguje pro všechny. 
• Ignorovat jiné probíhající problémy.

– 5.1.3. DISKRIMINAČNÍ SITUACE K TÉMATU –

Řekněme, že ve třídě vedete debatu o feminismu a jeden studující říká, že feminismus je špatný, protože znamená, že ženy získají výhody oproti mužům a postavení se jen změní, místo aby se vytvořila rovnost. Jiný student chce reagovat a začne mluvit dříve, než první student dokončí svou větu. Druhý student se začne smát a říká, že to není účelem feminismu. Taková situace by mohla rychle přerůst v konflikt a v zahanbování některých studujících za to, že neznají určité věci.

To, co byste jako vyučující mohli v tuto chvíli udělat, je situaci deeskalovat. Můžete začít tím, že studentům připomenete, aby si navzájem umožnili dokončit větu, než vyjádří další bod. Za druhé jim můžete připomenout, že toto je prostředí přátelské k chybám a že zahanbování v procesu učení nepomáhá. Poté se můžete zeptat, zda by někdo ze třídy nechtěl vysvětlit definici feminismu, abyste vytvořili výměnu znalostí, aniž byste jednoho studenta stavěli do středu pozornosti. Tímto způsobem by bylo možné studenty podpořit v tom, aby se v procesu vytváření chyb cítili bezpečněji a učili se z nich, místo aby se styděli a vyhýbali se další účasti.

5.1.4. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

5.1.4.1. Anonymní schránka na dotazy

Vytvořte prostor, kde se děti mohou anonymně ptát na jakékoli otázky týkající se pohlaví/genderu/identity/vztahových uspořádání atd., a pozvěte odborníky zvenčí, kteří mohou na tyto otázky odpovědět (pracovníci s mládeží, pedagogy atd.). Tím vytvoříte bezpečný prostor, kde se děti mohou ptát na cokoliv, co se týká jejich pohlaví a jejich identity, aniž by se vystavovaly nebezpečí nebo se cítily povinny sdílet osobní informace. Přizvání odborníků zvenčí přispívá k tomu, že dětem ukazujete různé perspektivy a různé životní styly, a tím podporujete jejich zvědavost a zkoumání. Odstraňuje to také ostych a/nebo vyhýbání se položení otázky s vědomím, že ji uvidí vyučující, se kterým přichází do kontaktu na denní bázi, a odpoví na ni.

5.1.4.2. Používání genderově neutrálního/inkluzivního jazyka

Genderově inkluzivní nebo neutrální jazyk je jazyk, který se vyhýbá předsudkům vůči určitému pohlaví nebo sociálnímu rodu. Proto nikoho nediskriminuje.

Používání genderově inkluzivního nebo neutrálního jazyka má silný dopad v procesu dosahování rovnosti žen a mužů. Lze jej použít při oslovování skupiny osob, například „lidé/studující/žactvo/děti“ namísto „kluci/chlapci a dívky/mladí muži/mladé ženy“, a hraje cennou roli, když se mluví o pracovních pozicích a sociálních rolích. Ve většině jazyků jsou názvy zaměstnání a společenských rolí genderově odlišeny (například „zdravotní sestra“ nebo „doktor“). Genderově inkluzivní jazyk používá neutrální podstatná jména, která nejsou genderově specifická, aby se zabránilo utvrzování genderových rolí a představy, že některé profese jsou určeny pouze pro určité pohlaví. Zkuste tedy místo „zdravotní sestra“ říkat „zdravotní sestry a bratři“ a místo „doktor“ zkuste říkat „doktorky a doktoři“. Používáním neutrálního jazyka podporujete genderově rovný přístup a učíte děti zpochybňovat genderové role a s nimi spojené úkoly a očekávání.

Více informací o neutrálním jazyce si můžete přečíst v tématu Sexismus..

5.1.4.3. Skupinová pravidla a dohody

Představte myšlenku skupinové dohody. Vzhledem k tomu, že lidé pocházejí z různých prostředí a mají různé potřeby, je společná tvorba skupinových pravidel a dohod způsobem, který může všem pomoci cítit se bezpečněji, zapojeně a mít prostor pro vyjádření a stanovení určitých společných hranic.

Zeptejte se dětí, co potřebují, aby se během společně stráveného času cítily bezpečněji a pohodlněji. Můžete jim nabídnout několik hlavních témat, která mohou zvážit (například: úkoly, jazyk neutrální/inkluzivní, informovanost o různých tématech, osobní potřeby atd.

5.1.5. REFERENCE

Mehta, A. (2019). Teaching Gender, Race, Sexuality: Reflections on Feminist Pedagogy. Kohljournal.press..Retrieved from https://kohljournal.press/reflections-feminist-pedagogy.

SCI Italy (2022). The Gender Effect. Retrieved from 2022_toolkit_booklet_thegendereffect-italy.pdf (sci.ngo).