2.4. GENDEROVÁ ROVNOST

2.4.1. ÚVOD

Genderová rovnost ve společnosti přímo nesouvisí s otázkami identity. Genderová nerovnost, mýty a stereotypy, které ji udržují, mají negativní dopad na socializaci a vývoj jednotlivých osob a je důležité usilovat o jeho snížení.

Genderové vzdělávání by mělo být nezbytnou součástí učebních plánů na všech úrovních vzdělávacího systému. Umožnilo by všem dětem bez ohledu na jejich gender pochopit, jak konstrukce maskulinity a feminity a modely přidělování sociálních rolí, které utvářejí naši společnost, ovlivňují jejich životy, vztahy, životní volby, kariérní dráhy atd. (Rada Evropy, 2007).

2.4.2. ROZVOJ TÉMATU

2.4.2.1.Gender

Gender je v sociologickém kontextu definován  jako společenský a kulturní konstrukt, který rozlišuje rozdíly ve vlastnostech mužů a žen, dívek a chlapců, a podle toho se vztahuje k domnělým rolím a povinnostem mužů a žen. Genderové role a další atributy se proto v průběhu času mění a liší se v závislosti na různých kulturních kontextech. Koncept genderu zahrnuje očekávání týkající se vlastností, schopností a pravděpodobného chování žen i mužů (femininita a maskulinita). Tento koncept je užitečný při analýze toho, jak společně sdílené praktiky legitimizují genderové rozdíly (UNICEF, 2017).

EIGE používá definici genderu, která odkazuje na sociální atributy a příležitosti spojené s tím, že je člověk mužem a ženou, dále na vztahy mezi ženami a muži a dívkami a chlapci stejně jako na vztahy mezi ženami a vztahy mezi muži. Tyto atributy, příležitosti a vztahy jsou sociálně konstruované a lidé se jim učí prostřednictvím socializačních procesů. Jsou specifické pro daný kontext a jsou proměnlivé. Gender určuje, co se v každém kontextu očekává, dovoluje a oceňuje u ženy nebo muže. Ve většině společností existují rozdíly a nerovnosti mezi ženami a muži v přidělených povinnostech, vykonávaných činnostech, přístupu ke zdrojům a kontrole nad nimi (jakož i v možnostech rozhodování). Gender je součástí širšího sociokulturního kontextu. Mezi další důležitá kritéria sociokulturní analýzy patří třída, etnicita, finanční kapitál nebo věk (Evropský institut pro rovnost žen a mužů, b.d.-a).

V této příručce obecně nevnímáme gender jako striktně binární kategorií, ale vnímáme, že gender je spíše spektrem identit zahrnující ženy, muže i nebinární lidi stejně tak jako cis i trans lidi. Nicméně starší vědecké texty nebo národní i mezinárodní legislativy obvykle pracují jen s binárním pojetím genderu a mluví pouze o ženách a o mužích. Pro práci s genderovými stereotypy a normami ve společnosti je důležitý i tento binární pohled, proto zde neupravujeme binární definice genderu.

2.4.2.2. Co je genderová rovnost? 

Genderová rovnost (rovnost žen a mužů) znamená rovná práva, povinnosti a příležitosti bez ohledu na genderovou identitu. Rovnost neznamená stejnost. Rovnost znamená, že práva, povinnosti a příležitosti nebudou záviset na genderu dané osoby. Genderová rovnost znamená, že budou zohledněny zájmy, potřeby a priority žen, mužů i nebinárních lidí, přičemž je zohledněna rozmanitost i uvnitř těchto skupin. Genderová rovnost není pouze bojem za ženská práva, ale měla by se týkat lidí všech genderů. Genderová rovnost je vnímána jako otázka lidských práv i jako předpoklad a ukazatel udržitelného rozvoje zaměřeného na lidi (Evropský institut pro rovnost žen a mužů, b.d.-a).

Pokrok v dosahování genderové rovnosti se měří na základě údajů o zastoupení mužů a žen v různých rolích v ekonomické, kulturní a sociální sféře. Legislativní úpravy momentálně nezohledňují nebinární lidi, protože většina států na úrovni EU neuznává nebinární genderovou identitu. 

Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE) používá tzv. EU Gender Equality Index (Evropský institut pro rovnost žen a mužů, b.d.-b) poskytuje snadno interpretovatelné měřítko rovnosti žen a mužů v EU v 6 klíčových oblastech – práce, peníze, znalosti, čas, moc a zdraví – a ve dvou přidružených oblastech (násilí a vzájemně se vrstvící nerovnosti). Existuje také řada mezinárodních srovnávacích indexů rovnosti žen a mužů, které ukazují rozdíly v situaci žen a mužů a nabízejí způsob jak porovnat dosažené výsledky jednotlivých zemí. 

Statistické údaje poskytované podle úředního pohlaví umožňují poukázat na rozdíly v životě žen a mužů, dívek a chlapců. Při analýze příčin nerovnosti na základě statistických (faktických) rozdílů mezi ženami a muži je třeba vzít v úvahu rozdílné společenské normy, pravidla, genderové role, postoje, stereotypní očekávání, které se vztahují na ženy a muže. Statistické údaje ale nezahrnují informace o trans a nebinárních lidech.

Pojem pohlaví je biologický, zatímco gender je kulturní nebo sociální interpretace pohlaví (Cole, 2019). V každé společnosti jsou očekávání genderových norem a rolí odlišná, tj. liší se to, co se očekává, co je dovoleno a oceňováno u žen, a to, co se očekává, co je dovoleno a oceňováno u mužů.

Rovnost neznamená, že se ženy a muži stanou stejnými, ale že práva, povinnosti a příležitosti žen a mužů nebudou záviset na tom, zda se narodily jako ženy, nebo jako muži. Opačným pojmem genderové rovnosti je nerovnost.

Genderová nerovnost se týká legislativních i společenských situací, kdy lidé nemají rovná práva a příležitosti na základě jejich genderu. To se odráží v jejich nerovném přístupu k právům nebo jejich užívání stejně jako v přejímání stereotypních sociálních a kulturních rolí. Ty ovlivňují jejich postavení ve všech oblastech života ve společnosti, ať už ve veřejné nebo soukromé sféře, v rodině nebo na trhu práce, v ekonomickém nebo politickém životě, v oblasti moci a rozhodování (stejně i ve vztazích mezi lidmi různých genderů). Prakticky ve všech společnostech jsou ženy v podřízeném postavení vůči mužům (Evropský institut pro rovnost žen a mužů, b.d.-c).

Rozdíly v chování žen a mužů, jejich sociálních rolích, právech, povinnostech, odpovědnosti a příležitostech nevyplývají z neměnných biologicko-fyziologických rozdílů, ale jsou sociálně konstruovány – lze tedy říci, že jak jednotlivci tak všechny společenské instituce, procesy, praktiky, symboly a další faktory vytvářejí a udržují genderové rozdíly a často i genderové nerovnosti.

Rozdíly mezi dívkami a chlapci nejsou vrozené a předem dané, ale jsou vytvářeny odlišnými životními zkušenostmi. Například chlapcům je poskytována větší svoboda v chování a sebevyjádření. Pokroky dívek jsou vysvětlovány jejich pílí a pokroky chlapců jejich talentem. Neúspěch dívek je interpretován jako nedostatek talentu, zatímco neúspěch nebo slabý výkon chlapců může být přičítán lenosti.  Chlapci jsou častěji spojováni se stereotypními charakteristikami, jako je aktivita, touha po úspěchu, agresivita, hlučnost atd. Dívky jsou naopak vnímány jako poslušné, laskavé, citlivé a více poslouchající pokyny vyučujících. Tato očekávání vnímají i děti, které se podle nich chovají (Haridus ja sugu, n.d.).

Například způsob, jakým vyučující mluví se žáky a žákyněmi, hraje roli v tom, jak se dívky a chlapci učí vnímat jeden druhého. Podřadné postavení žen ve společnosti se často odráží prostřednictvím jazyka. Sexistický jazyk může být otevřeně sexistický, jako například ve větě:  „Chlape, vzmuž se.“ nebo když se chlapci či dívce řekne, že běhají, pláčou nebo házejí  „jako holka“. Často je ale sexismus v jazyce jemnější a někdy i dobře míněný (např. pochvala dívkám za jejich vzhled nebo zdůrazňování statečnosti u chlapců). Tak jako tak může být stejně škodlivý (Gestetner, 2015).

Když například řekneme (nebo si pomyslíme)  „kluci jsou kluci“, znamená to, že od celé skupiny všech kluků máme určitá stejná očekávání, kterým ospravedlňujeme případně hrubé nebo agresivní chování chlapců. Nikdy se nepoužívá, když se chlapec chová vstřícně nebo laskavě. Jeho účinky jsou škodlivé a nespravedlivé, protože naznačuje, že chlapci nemohou za špatné chování, potlačuje individualitu mnoha chlapců, kteří se takto nechovají, a předpokládá, že  „dívky“ (opět jako homogenní skupina) se budou chovat lépe (Gestetner, 2015).

Genderová socializace je proces, v němž se jedinci (zejména děti a dospívající) vyvíjejí, reflektují a učí se  „dělat“ gender prostřednictvím zvnitřnění genderových norem a rolí při interakci s klíčovými body socializace, jako je rodina, škola, vrstevnické skupiny a masmédia, sociální sítě a další společenské instituce (Hoominfar, 2019). Během tohoto procesu si děti a dospívající aktivně utvářejí vlastní genderovou identitu, a to pod vlivem genderových stereotypů, norem a očekávání z nich vyplývajících (Vinney, 2019).

Genderové normy jsou nepsaná pravidla a očekávání, jak se mají ženy a muži, chlapci a dívky   „správně“ chovat (UN Department of Economic and Social Affairs Statistics Division, 2016). Genderové normy, internalizované v raném věku, vytvářejí celoživotní koloběh genderové socializace a stereotypizace. Genderové normy a stereotypy podporují nebo nutí dívky a chlapce jednat určitým způsobem. Už ve věku 10 let děti znají genderové stereotypy včetně mýtů (např. to, že dívky jsou zranitelné a chlapci silní a nezávislí), kterým věří (Luscombe, 2017).

Genderová socializace může omezovat chlapce a dívky v objevování plné škály jejich talentů a zájmů. Některá nerealistická a protichůdná očekávání mohou způsobovat vnitřní konflikty a psychické problémy (např. mladé dívky, které příliš dbají na ženskou krásu a  „správné“ tělesné proporce, mohou mít poruchy příjmu potravy nebo chlapci, kteří jsou pod tlakem, aby mezi vrstevníky vypadali  „mužně“ a silně, mohou být motivováni k násilnému chování a vyrůstají s mnohem menším důrazem na práci s emocemi než dívky).

Genderové stereotypy  jsou společenské předpoklady o tom, jací jsou obvykle muži a ženy a jak by se ženy a muži měli  „správně“ chovat. Stereotypy jsou do značné míry nevědomé a vnímané jako samozřejmost, protože jsou hluboce zakořeněné v kultuře. Genderové stereotypy přispívají k udržování genderových nerovností.

Většina stereotypů se zakládá na předpokladu, že všichni muži/chlapci budou stejní a budou mít rádi stejné věci a všechny ženy/dívky budou stejné a budou mít rády stejné věci.  To může vést k omezování zájmů, dovedností a chování dětí.

Genderové stereotypy se často projevují v předpokladech o osobnostních rysech (např. ženy jsou emocionální a muži racionální), chování (např. dívky vstřícné a chlapci hluční), preferencích, povoláních, zaměstnáních a fyzickém vzhledu. 

2.4.2.3. Jak stanovit cíle pro rozvoj dítěte

Pro podporu vývoje dětí jsou důležité tyto cíle:

• Znát rozdíly mezi pohlavím a genderem a umět na příkladech vysvětlit rozdíly mezi těmito pojmy a to, jak se mění významy pojmů  „mužství“ a  „ženství“ v čase a kultuře (jak se měnily genderové normy v průběhu dějin).
• Znát úlohu předsudků, kulturních genderových norem a tradičních genderových rolí při utváření chování lidí různého genderu (např. jak genderové role a genderové normy ovlivňují život lidí).
• Znát vliv rozdílných očekávání prostředí na volby, příležitosti a povinnosti dívek a chlapců a dokázat tyto faktory kriticky posoudit a také reflektovat sdělení, že od mužů a žen se očekává odlišné chování. Dále to, že genderové stereotypy mohou vést k předsudkům a nerovnosti.
• Oceňovat rovnost a zásady rovného zacházení s dívkami a chlapci, ženami a muži.
• Uvědomovat si, že dosažení rovnosti žen a mužů je rozvojovým cílem všech zemí, dále také vědět, kterých oblastí se rovnost žen a mužů týká.

2.4.2.4. Genderová rovnost a transgender lidé

Když se mluví o genderové rovnosti, je třeba mít na paměti, že striktní genderové normy negativně ovlivňují lidi s různými identitami, kteří se často setkávají s násilím, hanobením a diskriminací. Genderová diskriminace se může prolínat s dalšími faktory diskriminace, jako je etnický původ, socioekonomický status, zdravotní znevýhodnění, věk, geografická poloha, genderová identita a sexuální orientace.

Při definování pojmu  „gender“ Evropský soudní dvůr při výkladu příslušných pramenů evropského práva použil široký pojem  „gender“ (Ellis, 2005), který kromě biologických rozdílů zohledňuje i sociální, psychologické a kulturní aspekty, které ovlivňují identifikaci osob s různými genderovými identitami. V důsledku toho soud konstatoval, že méně nevhodné zacházení z důvodu transgender identity je rovněž genderovou diskriminací. (K.B. v National Health Service Pensions Agency and Secretary of State for Health, 2004; P v S and Cornwall County Council. Equal treatment for men and women—Dismissal of a transsexual, 1996)

2.4.4. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

2.4.4.1. Videa pro sebevzdělávání v probíraných tématech (anglicky)

• Genderová rovnost vysvětlená dětmi 

https://www.youtube.com/watch?v=hLr2GNRnmXM

• Genderová socializace

https://www.youtube.com/watch?v=8QWfCrNHKYA

• Genderové stereotypy a vzdělávání 

https://www.youtube.com/watch?v=nrZ21nD9I-0&t=6s

• Genderové stereotypy

https://www.youtube.com/watch?v=L1m3XR4Y7T8

• Pohlaví a gender

https://www.youtube.com/watch?v=msqi1qEPjc0

• Problémy způsobené genderovou socializací

https://www.youtube.com/watch?v=sZYJWPRYoGw

2.4.5. REFERENCE

Cole, N. L. (2019, July 21). How Gender Differs From Sex. ThoughtCo. https://www.thoughtco.com/gender-definition-3026335

Council of Europe. (2007). Recommendation CM/Rec(2007)13 of the Committee of Ministers to member states on gender mainstreaming in education. https://search.coe.int/cm/Pages/result_details.aspx?ObjectId=09000016805d5287

Ellis, E. (2005). EU Anti-Discrimination Law. Oxford University Press, UK.

European Institute for Gender Equality. (n.d.-a). Concepts and definitions. European Institute for Gender Equality. Retrieved 2 November 2022, from https://eige.europa.eu/gender-mainstreaming/concepts-and-definitions

European Institute for Gender Equality. (n.d.-c). Gender inequality. European Institute for Gender Equality. Retrieved 1 November 2022, from https://eige.europa.eu/thesaurus/terms/1182

Gestetner, C. (2015, March 15). Gendered Language in Schools. Gender Action. https://www.genderaction.co.uk/latest-news/2019/3/14/gendered-language-in-schools

Haridus ja sugu. (n.d.). Rahvusvahelistest uuringutest selgunud seaduspärasusi. Haridus ja sugu. Retrieved 2 November 2022, from https://www.haridusjasugu.ee/uuringud/soouuringud-hariduses/rahvusvahelistest-uuringutest-selgunud-seadusparasusi/

K.B. v National Health Service Pensions Agency and Secretary of State for Health, (European Court 7 January 2004). https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?language=en&num=C-117/01

Luscombe, B. (2017, September 20). Gender Stereotypes: Kids Believe Them By Age 10. Time. https://time.com/4948607/gender-stereotypes-roles/

P v S and Cornwall County Council. Equal treatment for men and women—Dismissal of a transsexual, (European Court 30 April 1996). https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-13/94

UN Department of Economic and Social Affairs Statistics Divisio. (2016). Integrating a Gender Perspective into Statistics—Integrating a Gender Perspective into Statistics. United Nations. https://unstats.un.org/wiki/display/genderstatmanual/?preview=/79009569/85787258/Integrating-a-Gender-Perspective-into-Statistics-E.pdf

UNESCO and UN Women. (2016). Global guidance on addressing school-related gender-based violence. https://www.unwomen.org/en/digital-library/publications/2016/12/global-guidance-on-addressing-school-related-gender-based-violence

UNICEF. (2017). Gender equality: Glossary of Terms and Concepts. UNICEF Regional Office for South Asia. https://www.unicef.org/rosa/media/1761/file/Gender

Vinney, C. (2019, February 4). What Is Gender Socialization? Definition and Examples. ThoughtCo. https://www.thoughtco.com/gender-socialization-definition-examples-4582435