5.7. ONLINE BEZPEČNOST: SEXTING, RIZIKA

5.7.1. ÚVOD

Digitalizovaný svět, ve kterém žijeme, nás nutí přizpůsobovat se neustále se měnícím technickým parametrům online bezpečnosti. Internet je sice atraktivní zdroj, který nabízí přístup k informacím a zábavě, ale znalost toho, jak chránit sebe a své zájmy, je cennou dovedností. Při vzdělávání v kyberbezpečnosti (např. kyberšikaně, sextingu) pro děti/dospívající se věnujte rozvíjení schopnosti zdravého a bezpečného používání internetu. 

Znalost přínosů a rizik internetu může dětem/dospívajícím pomoci vyvážit informace, lépe a vědomě se rozhodovat, jak budou online svět používat.

5.7.2. ROZVOJ TÉMATU

5.7.2.1. Na internetu navždy

Jednou z prvních věcí, které by děti a dospívající měli vědět předtím, než se zapojí do jakýchkoliv online aktivit, je, že internet je věčný. Vše, co vyhledají, zveřejní nebo okomentují, bude uloženo někde v databázi, což je vystavuje riziku, že to v určitém okamžiku může vyjít najevo a dostat je do zranitelné pozice. To platí i pro sdílené fotografie, osobní údaje, které uvedli při vytváření účtu na webové stránce, nebo jakoukoliv náhodnou zprávu, kterou poslali kamarádovi prostřednictvím aplikace. Všechno se ukládá, uchovává a nějakým způsobem používá, bez ohledu na to, zda je to pro marketingové účely (například cílené reklamy), pro analýzu zákaznického chování nebo jakýkoliv jiný typ analýzy dat. Tyto informace mohou být použity buď přímo proti nim (například prostřednictvím kyberšikany), nebo k manipulaci, aby se chovali určitým způsobem nebo si koupili něco, o čem by byli přesvědčeni, že potřebují. Prostřednictvím behaviorální psychologie mohou tvůrci sociálních médií používat specifické barvy, jazyk, obrázky nebo pohyby, aby nenápadně manipulovali uživatele a uživatelky k určitému rozhodnutí. Je to velmi zjednodušující pohled na fungování internetu, ale zjednodušeně si můžeme představit, že všechno, co děláme online, je k něčemu využito, a proto bychom si měli dvakrát rozmyslet, než budeme chtít něco vyhledat nebo zveřejnit.

Kyberšikana, kyberstalking, obscénnost, phishing, dezinformace a pirátství jsou jen některá z nebezpečí, která hrozí na internetu. Vzdělávání o ochraně soukromí znamená porozumět těmto nebezpečím. Pokud jde o neznámé situace, to, co je na nich děsivé nebo co je vnímáno jako hrozba, se obvykle zaměřuje na nedostatek porozumění. Když něčemu nerozumíme, nemůžeme se před tím chránit. Totéž se děje u dětí/dospívajících. 

Je odvážné předpokládat, že budou poslouchat vyučující, kteří jim říkají, že internet je nebezpečný, aniž by jim vysvětlili důvody, proč a jak jim tato nebezpečí mohou ublížit. Pomocí jazyka přiměřeného věku byste se mohli pokusit vysvětlit, jak může jakákoliv aktivita na internetu ovlivnit jejich skutečný život.

Mohli byste začít tím, že jim vysvětlíte, jak funguje soukromí na internetu, jak se mohou na internetu pohybovat bezpečněji a jak je může ovlivnit sdílení osobních údajů na webových stránkách nebo s lidmi, které neznají. Zkuste uvést konkrétní příklady, aniž byste internet démonizovali. I když internet může být skvělým zdrojem informací, hodnoty, které přináší (a to jak pozitivní, tak negativní), leží v rukou uživatele.

Pokud je vaším cílem, aby děti a dospívající byli obezřetní v používání internetu, ale nebáli se ho úplně, máme pro vás několik tipů:

• Pořiďte si krytku na kameru u vašich notebooků.
• Podívejte se spolu s nimi na několik online stránek.
• Diskutujte o tom, jaké informace je v pořádku sdílet, a co by se sdílet nemělo (například se vyhněte adrese, informacím o bankovním účtu atd.).
• Ukažte jim, jak rozpoznat spolehlivé zdroje informací.
• Zúčastněte se seminářů nebo aktivit, které učí, jak bezpečněji pracovat na internetu (zejména na sociálních sítích), nebo je zorganizujte.

Všechny tyto situace mohou mít ještě škodlivější dopad, pokud mluvíme o sextingu.

5.7.2.2. (Nedostatek) soukromí

Sexting je zasílání sexuálně explicitního obsahu prostřednictvím soukromých zpráv. Jedná se o fotografie, videa a zprávy (písemné i zvukové). Tato praktika se rozšířila s rozvojem chytrých telefonů a stala se normalizovaným chováním dospívajících. Nejčastěji si však lidé nejsou zcela vědomi možných rizik, která sexting zahrnuje.

Rizika spojená se sextingem:

• Sdílení explicitního obsahu bez souhlasu (zprávy, audiovizuální obsah)

Jedním z nejčastějších rizik spojených se sextingem je šíření obsahu bez souhlasu dané osoby. K tomu může dojít přeposíláním zpráv, pořizováním snímků obrazovky bez souhlasu a/nebo zveřejňováním obsahu na internetu.

• Revenge porn/Porno z pomsty

Pornografie z pomsty je akt, kdy bývalý partner/partnerka sdílí explicitní sexuální obsah bez souhlasu dané osoby. Jeho cílem je způsobit rozpaky a utrpení. Může k němu dojít po rozchodu, přičemž jeho motivem je pomsta (Psych Central, 2018).

• Kyberšikana/sexuální obtěžování

Kyberšikana je využívání online komunikace k zastrašování nebo obtěžování osob prostřednictvím např. sdílení negativního nebo nenávistného obsahu a výhrůžek. Lidé, kteří procházejí kyberšikanou, mohou mít nižší sebevědomí a cítit izolaci. Mohou také přebrat jinou online identitu (vytvářejí si falešný obraz svého života), mají negativní emocionální reakce (strach, zranitelnost, frustraci atd.) a sklony k sebepoškozování.

Podle studie, kterou provedlo Centrum pro výzkum kyberšikany v USA na vzorku 13-17letých, 42 % dospívajících uvedlo, že se v životě setkalo s kyberšikanou. Navíc ji častěji zažily dospívající dívky (50,9 %), dospívající chlapci ji zažili celkem v 37,8 % (Patchin, 2021).

Nejenže se jedná o možné riziko, ale je také pravděpodobnější, že se stane lidem, kteří se neidentifikují jako muži, čímž se stává součástí i problému genderové nerovnosti, protože tito lidé mohou být zranitelnější a více vystaveni podobným hrozbám.

• Oddělení sexuality od tělesnosti (emocionální vliv)

Tím, že trávíme hodně času v digitalizovaném světě, může riziko online aktivit a konkrétně sextingu měnit naše vnímání sexuality ve vztahu k tělesnosti (Smith, 2021). Pokud jde o objevování vlastní sexuality, praktiky, které si člověk vybírá, ovlivňují citové pouto, které se mezi zúčastněnými osobami vytváří, a tím i jejich vnímání sexuality a intimity. Zvýšené množství sextingu může vést k odtržení sexuality od tělesnosti, což může způsobit, že dospívající nebudou spojovat fyzický dotek se sexuální touhou nebo sexualitou. To může formovat celé jejich vnímání toho, jak budovat zdravé intimní vztahy s partnery/partnerkami, a může je to ovlivňovat po celý život.

• Sexuální predátoři

Sexuální predátoři jsou lidé, kteří vyhledávají sexuální kontakt nekonsenzuálním nebo predátorským způsobem. Sexuální predátoři se mohou dopouštět  činů, jako je obtěžování, napadení, znásilnění nebo jakákoliv jiná sexuální aktivita, která nezahrnuje souhlas druhých zúčastněných osob. Takové jednání může být vyhodnoceno jako trestný čin. Sexting může sexuálním predátorům usnadnit kontext prostřednictvím tzv. catfishingu, což je praktika, při níž se predátor skrývá za falešnou identitu. V takovém případě jedná skrytě a anonymně a je hůře dohledatelná jako pravá identita, což mu dodává pocit bezpečí.

• Právní otázky

Vzhledem k rychlému vývoji sextingu se pro orgány činné v trestním řízení stalo prioritní otázkou rozpoznání dobrovolného sextingu od nedobrovolného sextingu a dětské pornografie. Prostřednictvím sextingu, zejména s osobami, které osobně neznají, hrozí, že se děti/dospívající stanou předmětem sexuálního vykořisťování na internetu. 

Při vysvětlování těchto rizik, bez ohledu na to, zda se jedná o rodinné nebo školní prostředí, jde o to, aby si děti/náctiletí uvědomili rizika, nikoliv o to, aby se báli chodit na internet nebo si se svými partnery a partnerkami psát zprávy s intimním obsahem. Můžete se pokusit předat myšlenku, že přijímání preventivních opatření a otevřená komunikace o tom, co se děje v rámci jejich online aktivit (při zachování respektování jejich soukromí), může být v jejich prospěch. Je dobré společně probrat možná opatření, na která je důležité myslet, kdyby někdy došlo k takové situacei, abyste jim mohli pomoci být v bezpečí, ale zároveň nenarušovali jejich soukromí. Snažte se k sextingu přistupovat vyváženě a mluvit i o tom, že sexting může být zábavný, vzrušující a může nějak obohacovat jejich vztahy a lépe poznávat vlastní intimitu.

5.7.2.3. Souhlas (consent)

Vrstevnický tlak může zásadně ovlivnit chování člověka (zejména pokud jde o sociální začlenění a pocit sounáležitosti). Udělejte si čas a ukažte dětem/dospívajícím, že je v pořádku vybočit ze skupiny a nedělat něco, co je trochu mimo komfortní zónu. I když to platí pro všechny věkové kategorie, děti/dospívající jsou vůči vrstevnickému tlaku zranitelnější, protože jde o období, kdy procházejí procesem sebepoznávání a snaží se najít skupinu, do které by mohli patřit.

Vysvětlení toho, co je to souhlas a že by ho dospívající neměli dávat, pokud se necítí dobře, může být velmi užitečné. Souhlas je oboustranný. Rozhodujete o tom, zda a kdy jej dáte, ale také zvažte, jak o něj požádat.

Pokud jde o sexting, může žádost o souhlas vypadat takto:

• Bylo by v pořádku poslat obrázek/video, na kterém bude…?
• Chceš, abych pokračoval/a?
• Vyhovuje ti, když píšu tohle?
• Jak se ti líbí, když si píšeme takto?

To je jen několik příkladů, jak se můžete ujistit, že osoba, se kterou si píšete, je spokojená se směrem, kterým se rozhovor ubírá. Učit děti/dospívající o souhlasu, pokud jde o sexting, znamená také učit je, jak se ujistit, že o souhlas požádají. Zaměřte se na vysvětlení, že zasílání explicitního obsahu bez souhlasu je narušením soukromí druhé osoby a že budování intimity s někým vyžaduje důvěru, bez ohledu na to, zda se tak děje online nebo offline.

Více informací o souhlasu si můžete přečíst v kapitole 5.6

– 5.7.3. DISKRIMINAČNÍ SITUACE K TÉMATU –

P je čtrnáct let a má účet na sociální síti. Tam se seznámili s G. Ačkoli P a G žijí ve stejné zemi, jsou každý v jiném městě a nikdy se osobně nesetkali. Viděli vzájemně své fotky a začali si chatovat, až si vybudovali určitou úroveň důvěrnosti. Tehdy začal G posílat P zprávy se sexuálně explicitním obsahem a nabádal P, aby dělal totéž. P se v tom necítil dobře a G se mu začal posmívat a říkat mu, že posílat sexuálně explicitní obsah dělá dneska v jejich věku každý druhý.

V tomto případě existuje několik rizik. P by se mohl stát obětí vrstevnického tlaku a udělat něco, co ve skutečnosti udělat nechce. Také by se mohl stát obětí kyberšikany, sexuálního násilí, a pokud by osoba na druhém konci konverzace nebyla tím, za koho se vydává, rizika by mohla zahrnovat sexuální predátory, šíření dětské pornografie nebo jiné nebezpečné situace.

Jako vyučující přinášejte do tříd téma preventivních opatření a bezpečnostních postupů. Můžete tak dětem a dospívajícím pomoci naučit je analyzovat situaci a požádat o pomoc. Je důležité jim připomínat, že jejich osobní hranice jsou důležité a ostatní by je měli respektovat, stejně tak oni musejí respektovat hranice ostatních.

5.7.4. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

5.7.4.1. Vytvoření bezpečné atmosféry

Vytvoření bezpečné atmosféry, ve které panuje důvěra, zvyšuje pravděpodobnost, že se na vás děti či dospívající obrátí pro pomoc v případě možných nebezpečných situací. Snažte se otevřeně hovořit o bezpečnosti na internetu, odpovídejte upřímně na jejich otázky a ukažte jim, jak se na internetu pohybovat bezpečněji. Přitom se snažte respektovat i jejich soukromí. 

Povzbuzujte je, aby si uvědomovali, jaké informace sdělují, a hlavně komu je sdělují. Povzbuzujte je, aby se bavili pouze s lidmi, které osobně znají. Mluvte s nimi o soukromí a intimitě.

5.7.4.2. Diskutujte místo vyhýbání se

Diskutujte o tomto tématu a najděte společnou řeč a postupy, které mohou pomoci dětem i vám (jako jejich vzoru) při zajišťování jejich bezpečnosti. Vysvětlete rizika sextingu, aniž byste tento akt démonizovali, ale spíše se zaměřte na konkrétní nebezpečí a možnosti, jak se jich vyvarovat. Pokud budete tuto činnost zcela přehlížet a prezentovat ji jako něco, co je podle vás naprosto špatné, dost možná dětem nepomůžete, aby se jí vyhnuly, ale pravděpodobně je připravíte o příležitost k učení, protože by za vámi nemusely přijít v případě, že se něco pokazí.

5.7.5. REFERENCE

Patchin, J. W. (2021). 2019 Cyberbullying Data. Cyberbullying Research Centre. Retrieved from https://cyberbullying.org/2021-cyberbullying-data.

Psych Central (2018). What Is Revenge Porn?  Retrieved from https://psychcentral.com/blog/what-is-revenge-porn#1.

Smith, D. (2021). What are the risks associated with sexting? Dtek Customs. Retrieved from https://www.dtekcustoms.com/what-are-the-risks-associated-with-sexting/.