10. SLEDOVÁNÍ PORNOGRAFIE

10.1. ÚVOD

Způsob lidského existence v posledních desetiletích změnily dvě významné události. Na jedné straně široké rozšíření internetu s rychlostí, která umožnila bezproblémové sledování videa v reálném čase (díky 4G), na druhé straně vynález chytrých telefonů a jejich rozšíření mezi lidmi. Staly se výsadním prostředníkem pro všechny druhy komunikace, zábavy, produktivity a dalších činností. Mezi tyto činnosti patří i sledování pornografie, což vedlo k zásadní proměně tohoto typu obsahu. Pornografii lze definovat jako formu sexuálně explicitního materiálu, který je primárně určen k sexuálnímu vzrušení (Paton, 2013).

V tomto smyslu bychom mohli rozlišovat dva typy pornografie. Základem tradiční pornografie byly tištěné obrázky nebo filmy, které distribuovali především distributoři časopisů. Časopisy a filmy se prodávaly v sexshopech nebo v jiných obchodech se zbožím (zejména tiskem a videem), také se půjčovaly v sekcích pro dospělé ve videopůjčovnách. Obtížný přístup k nim, stejně jako jejich cena a neanonymita kupujících, omezovaly jejich dopad zejména na mladé lidi i na dospělé obecně. Online pornografie překonává mnohá ze zjištěných omezení a zavádí změny ve čtyřech konkrétních oblastech: 1) zlepšení kvality obrazu, 2) cenová dostupnost, protože velká část z nich je zdarma, 3) rozmanitost s téměř neomezenou nabídkou a 4) interakce (od prostého sledování videí až po kontakt s lidmi prostřednictvím portálů, jako je Onlyfans).

Online forma pornografie usnadnila mladým lidem a dospívajícím přístup k jejímu obsahu, a to navíc ve stále nižším věku. Studie provedená mezi americkou mládeží ve věku 10-17 let zjistila, že 42 % z nich bylo v předchozím roce vystaveno online pornografii a 34 % z těch, kteří byli pornografii vystaveni, si chtělo pornografii prohlížet (Wolak, Mitchell & Finkelhor, 2007). Podobné údaje přinesly i další výzkumy. V této souvislosti si rodiny kladou otázku, do jaké míry může užívání pornografie v raném věku ovlivnit jejich děti a jak mohou tuto problematiku se svými dětmi nejlépe řešit. Na národní úrovni je také diskutována role škol v sexuální výchově mladých lidí, přičemž v různých zemích jsou přijímána různá opatření.

Ve školách v zemích, jako je Švédsko, Belgie, Rakousko, Nizozemsko a Estonsko, je poskytována sexuální výchova týkající se fyzických, kognitivních, emocionálních, sociálních a interaktivních aspektů sexuality, která začíná v raném dětství a pokračuje až do dospívání (Ketting & Ivanova, 2018). V důsledku toho v těchto zemích 76 % až 93 % mladých lidí uvádí, že za zdroj informací o sexualitě považují školu. Pouze 0,2 % až 3,4 % považuje za hlavní zdroj informací o sexu pornografii (Ketting & Ivanova, 2018).

Ve Spojených státech však školy zaujímají jiný přístup. V roce 2020 39 z 50 amerických států nařídilo ve školách výuku o sexu a HIV, ale pouze 17 států vyžadovalo, aby sexuální výchova byla lékařsky přesná, dále 19 států vyžadovalo, aby se mladí lidé učili represivní sdělení, například že partnerská sexuální aktivita je vhodná pouze v manželství (Guttmacher Institute, 2020). Není proto překvapivé, že mnoho mladých Američanů hledá informace o sexu z jiných zdrojů než ze školy, včetně pornografie.

Z výzkumů vyplývá také to, že LGTBQ+ osoby vykazují vyšší frekvenci konzumace pornografie ve srovnání s ostatními. Lze předpokládat, že mezi LGBTQ+ dospívajícími lze pozorovat vyšší míru celoživotní prevalence užívání pornografie než mezi ostatními dospívajícími (zejména mezi LGBTQ+ chlapci) (Luder et al., 2011; Mattebo, Tydén, Häggström-Nordin, Nilsson, & Larsson, 2016) pravděpodobně kvůli vyhledávání informací a užívání pornografie související se sexuální identitou (Arrington-Sanders et al., 2015; Bradford et al., 2019; Vandenbosch & van Oosten, 2018). Zdá se, že toto vyhledávání informací, které je přítomno také u heterosexuálních lidí, se ve větší míře vyskytuje u LGTBQ+ mládeže.

10.2. ZPRACOVÁNÍ TÉMATIKY

10.2.1. Účinky užívání pornografie u mladých lidí

Dopady časného přístupu k pornografii na dospívající jsou různé. Na jedné straně některé studie ukazují, že užívání pornografie je spojeno s častějším sexuálně rizikovým chováním a větším počtem sexuálních partnerů/partnerek (Harkness, Mullan a Blaszczynski, 2015; Morgan, 2011) stejně jako se zvýšenou pravděpodobností sexu bez kondomu u mužů, kteří mají sex s muži (např. Schrimshaw, Antebi-Gruszka a Downing, 2016). V longitudinální studii zkoumající vliv užívání pornografie na rizikové sexuální chování (Peter & Valkenburg, 2011) však užívání pornografie nebylo v průběhu času spojeno s rizikovým sexuálním chováním dospívajících a sexuální orientace neměla na tuto souvislost vliv.

Kromě toho byly také zjištěny souvislosti sledování porna a sníženého sexuálního uspokojení a tendence k chování pozorovanému v pornografických scénách – se zkreslením obrazu žen (Knudsen, Löfgren-Mårtenson a Månsson, 2007) – zvýšené rizikové chování související se sexuálním a reprodukčním zdravím (jako je nepoužívání kondomů v heterosexuálních i homosexuálních vztazích) (např. Wingood, DiClemente, Harrington, Davies a Hook, 2001), zvýšená pravděpodobnost spáchání sexuálního útoku, závislost na konzumaci pornografického materiálu (např. Wright a Bae, 2016), a to dokonce i v souvislosti mezi sledováním pornografie a problémy s duševním zdravím (Lim, Carrotte a Hellard, 2015).

Dalších nejméně pět různých longitudinálních studiích zjistilo, že užívání pornografie je spojeno se snížením studijních výsledků u mužů (Beyens, Vandenbosch & Eggermont, 2015), zvýšenou pravděpodobností předčasného pohlavního styku a dalšího sexuálního chování (např. Brown & L’Engle, 2009). Ačkoliv zjištěné účinky jsou společné bez ohledu na gender, důkazy ukazují, že dospívající chlapci přicházejí častěji do styku s pornografií, jsou jí také vystaveni v mladším věku než dívky, prohlížejí si extrémnější obrázky (Sabina, Wolak & Finkelhor, 2008) a častěji se zapojují do situací spojených se sextingem (např. Stanley et al., 2016). Neexistují žádné studie využívající vzorky LGTBQ+, které by zkoumaly, zda existují rozdíly v těchto faktorech na základě sexuální orientace.

Jedním z důvodů, které vedou chlapce k vyšší míře sledování pornografie, mohou být vývojové potřeby určené sexuálními pudy, jako je sexuální vzrušení a nástup masturbace, které jsou přímo ovlivněny androgeny (Wierckx et al., 2011). Naopak dívky mají tendenci vyhledávat pornografii v kontextu romantických vztahů (Ševčíková, & Daneback, 2014) a nejčastějším důvodem vyhledávání pornografie je zvědavost (Wallmyr, & Welin, 2006).

10.2.2. Nejčastější mýty

Sledování pornografie v mladém věku je často spojeno s malými zkušenostmi a znalostmi. V důsledku toho může řada mýtů z pornografie ovlivnit představu o sexu, vztazích a dokonce i vnímání vlastního obrazu.

Nejčastějšími mýty jsou:

1. Nebezpečné sexuální praktiky, kdy nikdo nepoužívá kondomy.
2. Představa o těle, že sexy žena je štíhlá a má křivky.
3. Představa o těle, že dobrý partner má velký penis.
4. Kdokoliv je na sex připravený během několika sekund.
5. Čím déle sex trvá, tím je to lepší.
6. K sexu se používají pouze genitálie.
7. Sexem se rozumí pouze penetrace.
8. Při sexu se nemluví.
9. Sex vždy končí (současným) orgasmem nebo mužskou ejakulací.

10.2.3. Sexuální výchova

Sexuální vzdělávání ze strany rodičů a škol má pozitivní vliv na chování mladých lidí, kteří pornografii sledují v raném věku, a mimo jiné snižuje vliv mýtů na vývoj sexuality dospívajících. Dalším výsledkem studií bylo zjištění, že pokud dospívající uvedli, že se svými rodiči nedávno vedli užitečný rozhovor o sexu, je méně pravděpodobné, že budou uvádět sledování pornografie jako užitečný zdroj informací o tom jak mít v budoucnu sex. Zároveň, pokud dospívající v posledním roce s rodiči mluvili o sexu, se o polovinu snížila četnost odpovědí, že pornografie je nejužitečnějším zdrojem informací o tom, jak mít sex. Pokud rodiče naposledy hovořili o sexu před více než rokem, procento dospívajících, kteří vnímali pornografii jako nejužitečnější zdroj informací o tom jak mít sex, se zdvojnásobilo (Andrie, Sakou, Tzavela, Richardson, & Tsitsika, 2021).

Některé rodiny se snaží oddálit přístup k pornografii prostřednictvím restriktivních opatření, jako je nastavování filtrů, rodičovská kontrola nebo zákaz přístupu na určité weby do zařízení svých dětí. Tato opatření se však neukázala jako účinná, pokud nejsou doprovázena odpovídajícími informacemi o tom, co je pornografie. Ve skutečnosti je v mnoha případech účinek samotného používání omezujících opatření často opačný. Děti/dospívající mají přístup k pornografii prostřednictvím zařízení ostatních dětí bez takových filtrů nebo prostřednictvím chytrých telefonů rodičů. Sexuální výchova je proto v tomto ohledu nezbytná.

Jeden z pohledů, který se v současné době v rámci sexuální výchovy prosazuje, se nazývá pornografická gramotnost. Pornogramotnost je definována jako „rámec, na jehož základě mohou mladí lidé kriticky zkoumat a chápat sexuální obrazy, které vidí“ (Hutchings, 2017, s. 292). Ukázalo se, že mládež, která si osvojí dovednosti v oblasti mediální gramotnosti, má větší schopnost analyzovat mediální sdělení a záměry, které se skrývají za jejich prezentací, než mládež, která si tyto dovednosti neosvojí (Austin et al., 2006). Je zřejmé, že je třeba podporovat dospívající, aby si osvojili kompetenci rozlišovat pozitivní a negativní modely sexuálního zdraví a vztahů od pornografie, kterou sledují. Zdá se, že pornografická gramotnost je v tomto ohledu užitečná k tomu, aby byla vybavena dostatečnými dovednostmi.

– 10.3. DISKRIMINAČNÍ SITUACE K TÉMATU

1. Rodiče zjistí, že se jejich dítě dívá na pornografii. Ihned mu za to vynadají a zakážou mu po zbytek dne používat mobilní telefon (nežádoucí reakce). Doporučená reakce: Promluvte si s dítětem a řešte jeho zájmy a obavy co nejvíce autenticky a přirozeně. Snažte se pochopit, proč sledovalo pornografii, a nasměrujte ho ke spolehlivým zdrojům. Promluvte si s ním o tom, zda potřebuje nějakou pomoc nebo informace.
2. Jeden rodič řekne druhému, že do mobilního telefonu svého dítěte nainstaloval superfiltr, který zabraňuje přístupu k pornografii. Filtr neovlivňuje pouze přístup k pornografii, ale také k jinému méně „intimnímu“ vyhledávání, takže jejich dítě musí vyhledávat z mobilů jiných kamarádů. Tento typ opatření se sám o sobě nedoporučuje, protože v případě, že by takové opatření bylo účinné, by se pravděpodobně dosáhlo pouze toho, že by se nezjistilo, kde dítě pornografii sleduje. Rodič pravděpodobně nutí své dospívající dítě k rizikovějším praktikám, jako je sledování pornografie na veřejných počítačích (ve vzdělávacích nebo kulturních centech), sledování pornografie s kamarády, získávání dalších zařízení tajně atd. Doporučené opatření:: Pokud jsou děti dostatečně staré na používání technologií, doporučujeme je vzdělávat v používání technologií a nikoliv jim je zakazovat. (Colom & Ballester, 2016). Vzdělávejte je také v tom, co je to pornografie a k čemu slouží.
3. Rodiče řeknou dítěti následující: „Pornografie je pořád stejná, nudná. Nestojí za to, aby ses na takový obsah díval. Pokud to uděláš, potrestám tě“. Doporučené opatření: Když najdete své dítě, jak sleduje porno, takové věci mu neříkejte. Není to vhodné, protože dospívající a mladí lidé mají obvykle zcela jiné zkušenosti s pornografií, která může být i velmi pestrá a rozmanitá, ukazovat velmi různorodé praktiky, reagovat na všechny jejich požadavky a nabízet jim mnoho možností. Pro pochopení, proč dospívající tráví tolik času sledováním porna, je důležité pochopit i rozmanitost, kterou některé porno přináší.

10.4. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

Pokud vám vadí, že se vaše děti dívají na porno, řešením není zákaz internetu, ale spíše trénování vhodného používání internetu a nových technologií. Taková jsou doporučení v rámci vzdělávání o sexu a intimitě (Kornblit, & Sustas, 2014). Nikoliv cenzura, ale budování schopnosti kriticky porozumět tomu, co pornografie znamená, a zabývat se fenoménem pornografie z hlediska zrání mezilidských vztahů. Někdy se děti ve věku od sedmi do jedenácti let odváží klást otázky, ale pokud se dospělí (rodiče, starší sourozenci, vyučující) vyhýbají rozhovorům o sexualitě a děti se necítí být vyslyšeny, budou hledat odpovědi na internetu nebo u svých vrstevníků/vrstevnic, kteří jim pravděpodobně nakonec doporučí, aby se podívaly na internet (Gathem, 2015).

Do procesu vzdělávání v oblasti sexuality musí být zapojena celá společnost, ale zejména zdravotnické a vzdělávací služby a především rodiny. Vztahy v rodině a s přáteli jsou klíčové pro vývoj životního stylu dospívajících a jejich sociální a emocionální vývoj. Rodičovský styl a typ komunikace v rodině ovlivňují typ spotřeby a dopad internetu na dospívající. Pozitivní vztahy uvnitř rodiny snižují pravděpodobnost problematického chování na internetu (např. Ispa et al., 2013; Jiménez, & García, 2013; Wisenblit, Priluck & Pirog, 2013).

Na internetu jsou k dispozici zajímavé zdroje, které mohou rodiny a vyučující využít, aby zjistili jak přistupovat k sexuální výchově dětí v závislosti na jejich věku. Doporučujeme například přístup na stránky https://thepornconversation.org/ (což je neziskový projekt Eriky Lust, který nabízí bezplatné a snadno dostupné nástroje pro rodiny a vyučující jak s mladými lidmi mluvit o sexu – počínaje tématem pornografické gramotnosti) nebo https://saferinternet.org.uk/online-issue/pornography(webové stránky, které poskytují informace pro rodiče a vyučující v otázkách souvisejících se sexualitou, včetně pornografie, které jim mohou pomoci mluvit s dětmi a dospívajícími o těchto otázkách a v konečném důsledku jim pomoci rozvíjet zdravé a pozitivní postoje k sexu, vztahům a vlastnímu tělu).

10.5. REFERENCE

Andrie, E. K., Sakou, I. I., Tzavela, E. C., Richardson, C., & Tsitsika, A. K. (2021). Adolescents’ Online Pornography Exposure and Its Relationship to Sociodemographic and Psychopathological Correlates: A Cross-Sectional Study in Six European Countries. Children, 8, 925.

Arrington-Sanders, R., Harper, G. W., Morgan, A., Ogunbajo, A., Trent, M., & Fortenberry, J. D. (2015). The role of sexually explicit material in the sexual development of same-sex-attracted black adolescent males. The Archives of Sexual Behavior, 44, 597–608.

Austin, E. W., Pinkleton, B. E., & Johnson, J. Q. (2006). Benefits and costs of Channel One in a middle school setting and the role of media-literacy training. Pediatrics, 117, e423–e433. doi:10.1542/peds.2005-0953

Beyens, I., Vandenbosch, L., & Eggermont, S. (2015). Early adolescent boys’ exposure to Internet pornography: relationships to pubertal timing, sensation seeking, and academic performance. J Early Adolesc, 35, 1045–1068.

Bradford, N. J., De Witt, J., Decker, J., Berg, D. R., Spencer, K. G., & Ross, M. W. (2019). Sex education and transgender youth: trust means material by and for queer and trans people. Sex Education Research, 19, 84–98.

Brown, J., & L’Engle, K. (2009) X-rated sexual attitudes and behaviours associated with US early adolescents’ exposure to sexually explicit media. Commun Res, 36,129–151.

Brown, J. D, L’Engle, K. L., Pardun, C. J, Guo, G., Kenneavy, K., & Jackson, C. (2006). Sexy media matter: Exposure to sexual content in music, movies, television, and magazines predicts Black and White adolescents’ sexual behaviour. Pediatr, 117, 1018–1027.

Gathem, K. Von Der (2015). Cuéntamelo todo. Barcelona: Takatuka.

Guttmacher Institute. (2020). Sex and HIV education. Guttmacher Institute. Retrieved April 25 from https://www.guttmacher.org/state-policy/explore/sex-and-hiv-education?gclid=CjwKCAjwv41BRAhEiwAtMDLsjjEJeUPqmKeutsIUjf06DDILUmW2j0hDXgImmlpbw3UZ1mgfe_S7xoCm8cQAvD_BwE

Harkness, E. L., Mullan, B., & Blaszczynski, A. (2015). Association between pornography use and sexual risk behaviours in adult consumers. Cyberpsychology, Behaviour, and Social Networking, 18, 59–71.

Hutchings, N. (2017). Porn literacy: Raising sexually intelligent young people. The Journal of Sexual Medicine, 14, e292. doi:10.1016/j.jsxm.2017.04.405

Ispa, J. M., Csizmadia, A., Rudy, D., Fine, M. A., Krull, J. L., Bradley, R. H. & Cabrera, N. (2013). Patterns of maternal directiveness by ethnicity among Early Head Start research participants. Parenting, 13(1), 58-75.

Jiménez, A. G., De-Ayala-López, M. C.& García, B. C. (2013). Hábitos de uso en Internet y en las redes sociales de los adolescentes españoles. Comunicar, 41(21), 195-204

Ketting, E., & Ivanova, O. (2018). Sexuality education in Europe and Central Asia: State of the art and recent developments. Retrieved April 25 from https://www.ippfe n.org/sites/ippfe n/files/2018-05/Comprehensive%20Country%20Report%20on%20CSE%20in%20Europe%20and%20Central%20Asi a_0.pdf

Kornblit, A. L. & Sustas, S. (2014). La sexualidad va a la escuela. Buenos Aires: Edit. Biblos

Knudsen, S. V., Löfgren-Mårtenson, L., & Månsson, S. A. (2007). Generación P: youth, gender and pornography. Aarhus, Dinamarca Aarhus Univ. 2007.

Lim, M. S. C., Carrotte, E. R., & Hellard, M. E. (2015). The impact of pornography on gender-based violence, sexual health and well-being: what do we know? J Epidemiol Community Heal, 70 (1), 3 – 5.

Luder, M. T., Pittet, I., Berchtold, A., Akré, C., Michaud, P. A., & Surís, J. C. (2011). Associations between online pornography and sexual behavior among adolescents: myth or reality? The Archives of Sexual Behavior, 40, 1027–1035.

Mattebo, M., Tydén, T., Häggström-Nordin, E., Nilsson, K. W., & Larsson, M. (2016). Pornography consumption among adolescent girls in Sweden. The European Journal of Contraception & Reproductive Health Care, 21, 295-302

Morgan, E. M. (2011). Associations between young adults’ use of sexually explicit materials and their sexual preferences, behaviors, and satisfaction. J Sex Res, 48(6):520–30.

Paton, L. (2013). What’s in a story? A resource for working with young people addressing the role of pornography. New Zeland: Familiy planning (Frances Bird).

Peter, J., & Valkenburg, P. M. (2011). The influence of sexually explicit Internet material on sexual risk behavior: a comparison of adolescents and adults. Journal of Health Communication, 16, 750-765.

Sabina, C., Wolak, J., & Finkelhor, D. (2008). The Nature and Dynamics of Internet Pornography Exposure for Youth. Cyberpsychol. Behav, 11, 691–693.

Schrimshaw, E, W., Antebi-Gruszka, N., & Downing, M. J. (2016). Viewing of internet-based sexually explicit media as a risk factor for condomless anal sex among men who have sex with men in four U.S. Cities. PLoS ONE, 11.

Sevˇcíková, A., & Daneback, K. (2014). Online pornography use in adolescence: Age and gender differences. Eur. J. Dev. Psychol, 11, 674–686.

Stanley, N., Barter, C., Wood, M., Aghtaie, N., Larkins, C., Lanau, A. &, Överlien, C. (2016). Pornography, Sexual Coercion and Abuse and Sexting in Young People’s Intimate Relationships: A European Study. J. Interpers. Violence, 33, 2919–2944.

Vandenbosch, L., & van Oosten, J. M. F. (2018). Explaining the relationship between sexually explicit Internet material and casual sex: a two-step mediation model. The Archives of Sexual Behavior, 47,1465-1480

Wallmyr, G., & Welin, C. (2006). Young people, pornography, and sexuality: Sources and attitudes. J. Sch. Nurs, 22, 290–295.

Wierckx, K., Elaut, E., Van Caenegem, E., Van De Peer, F., Dedecker, D., Van Houdenhove, E., & T’Sjoen, G. (2011). Sexual desire in female-to-male transsexual persons: Exploration of the role of testosterone administration. Eur. J. Endocrinol, 165, 331–337.

Wingood, G. M., DiClemente, R. J., Harrington, K., Davies, S., Hook, E. W., & Oh, M. K. (2001). Exposure to x-rated movies and adolescents’ sexual and contraceptive-related attitudes and behaviours. Pediatrics, 107, 1116–1119.

Wisenblit, J. Z., Priluck, R. & Pirog, S. F. (2013). The Influence of Parental Styles on Children’s Consumption. Journal of Consumer Marketing, 30(4), 320-327

Wolak, J., Mitchell, K., & Finkelhor, D. (2006). Online Victimization of Youth: 5 Years Later. Alexandria, VA: National Centre for Missing & Exploited Children.

Wright, P. J., & Bae, S. (2016). Pornography and male socialization. In Y. J. Wong, & S. R. Wester (Eds.). APA Handb men masculinities (pp 551–568) Washington, DC Am Psychol Assoc.